Všeobecně se jako chovná nádrž pro agamy vousaté používá terárium. Název je odvozený z latinského slova „terra“, což v překladu znamená země, a je to tedy nádrž určená k chovu suchozemských terarijních zvířat. Jen ve správně zařízeném teráriu budou zvířata prosperovat, přijímat potravu, vyprazdňovat, ale i se rozmnožovat. Zařízení ubikace poskytuje zvířatům pohybové i úkrytové možnosti, taktéž musí usnadňovat pravidelnou kontrolu chování jednotlivců, čištění od výkalů a zbytku potravy.

Terárium
V přirozeném prostředí agamy vousaté obývají otevřená prostranství, nejčastěji s velkou oblibou sedí na vyvýšeninách, odkud kontrolují své teritorium. I v zájmovém chovu musíme tyhle podmínky agamám zařídit. Z těchto důvodů volíme terárium pro jednoho jedince o velikosti alespoň 100(d)x50(š)x50(v) cm. Tyhle rozměry budou postačovat i chovnému páru, přesto se spíše doporučuje chovná skupina agam vousatých, kde dominuje jeden samec a k němu alespoň dvě samičky. Samec by totiž mohl jednu samičku uhnat a ona následkem vyčerpání z neustálého snášení vajec uhynout. Pro zmíněnou chovnou skupinu se doporučuje nádrž o velikosti 160x50x60 cm. Pořád ale platí, čím větší terárium pro zvíře zařídíme, tím spokojenější život povede a nemusí se vypouštět na procházky po bytě, kde hrozí ofouknutí průvanem.
V teraristice se hojně využívají tzv. 3D stěny, které se lepí do zadní části terária. Bývají imitací přirozeného prostředí a vymodelované do různých polic, popř. i nádob pro pěstování kytek, odkud agamáci mohou pozorovat dění kolem sebe. Plocha dna terária se vybavuje velkými větvemi, kořeny a kameny.

Větrání
Nepostradatelnou části terária pro agamy je propracované větrání, které zabraňuje zvýšené vlhkosti v chovném zařízení a podporuje samovolné proudění vzduchu. Pod posuvná dvířka se obvykle lepí lišty z perforovaného plechu a další větrací plocha se umisťuje do horní části terária, buď na boční strany anebo přímo na strop. Stojatý a neměnný vzduch vyvolává u agam dýchací onemocnění, kterým může být i obtížně léčitelný vlhký zápal plic.

Teplota a osvětlení
Agama je teplomilný tvor a ke svému fungování potřebuje teplotu pod výhřevným zdrojem kolem 40 °C. Výhřevná žárovka se umisťuje do 2/3 terária, kdy vzniknou rozdílné teploty v celé chovné nádrži. Pokud se tepelný zdroj umístí do poloviny terária, není možné dosáhnout rozdílných teplot v ubikaci a agama nedokáže regulovat vlastní teplotu. Doporučená denní teplota v teráriu se pohybuje mezi 28 – 35 °C a nesmí se zapomínat na noční pokles, který bývá kolem 20 °C. Vedle výhřevného zdroje se ještě používá UVB zářivka, která napomáhá terarijním svěřencům metabolizovat vápník a fosfor. Používá se trubicovitá zářivka, k níž se agama musí dostat, aby světelné spektrum mělo správný účinek. Jakmile je rozdíl mezi plochou dna a stropem se zářivkou 50 cm rozdíl a agama nemá možnost vyšplhat k UVB, jako by UVB neměla v teráriu vůbec. To se dá vyřešit množstvím větví nebo pořádným kořenem, po němž agama vyšplhá a ozařuje se do sytosti. Další možností je spirálovitě zatočená UVB trubice s bodovým dopadem. V dnešní době se vyrábějí i kompakty, které v sobě kombinuji jak UVB, tak tepelné spektrum.

Substrát
Jako substrát se používá neprašný písek. Může se použít propraný říční písek zbavený veškerých nečistot, štěrk, ale i speciální pouštní písek, který je běžně k dostání v chovatelských potřebách. Pokud chovatel chce kopírovat barvu australského písku, nechť zvolí okrový nebo červený. Červený písek může způsobovat zabarvení agamích končetin. Důležitá je i výška nasypaného písku, jelikož agamy velmi rády hrabou, proto se doporučuje nasypat písek do terária přinejmenším v 5 cm vrstvě.

Dekorace
Mimo větví, kořenů a kamenů chtějí chovatelé agamí domov zpestřit zelenou dekorací. Rozhodně se nepoužívají umělé kytky, které by agamy mohly zlákat k okusování, a tak způsobovat zažívací potíže. Používají se výhradně živé květiny, které sice dlouho nevydrží, jak si agamy na nich smlsnou, ale zabrání se zbytečné katastrofě. K oblíbeným živým rostlinám patří aloe vera, netřesky a kalísie voňavá, běžně k dostání na teraburzách či v květinářstvích.

Autor: Monika Balcárková