Chov exotických žab - Krmení

Hop sem, hop tam. Namířit a vystřelit jazyk na kořist, nasoukat do tlamy, nekousat, nežvýkat a rovnou spolknout. Takhle vypadá hodování skákajícího obojživelníka ve volné přírodě. V zájmovém chovu bude čas krmení vypadat podobně. Čím krmit? Jak často? Na všechny otázky najdete odpovědi v textu.

 

 

Volně žijící žáby si ve svém přirozeném prostředí obstarají širokou škálu potravy a troufnou si na cokoliv, co se jim vejde do tlamy. S přehledem takhle spořádají členovce, červy, měkkýše a hmyz. Větší druhy žab si sem tam pochutnají dokonce na malých ptácích, drobných savcích i ještěrkách. K těmto dravým žábám se převážně řadí hrabatka drsná (Pyxicephalus adspersus) dorůstající až 25 cm a žijící v jihoafrické Namibii. Většina bezocasých obojživelníků má jednoduché zoubky srostlé s čelistí. Pokud o nějaký přijdou, zoubky dorostou. Naproti tomu ropuchy jsou bezzubé. Nejednou se stává, že v případě nouze žáby sežerou i vlastní potomstvo nebo menšího zástupce vlastního druhu.


Smýkaný hmyz
Pestrá a kvalitní strava pro každé terarijní zvíře přispěje k jeho zdraví, kondici, ovlivní imunitní systém a zároveň dává lepší šance na úspěšný odchov. V létě lze využít možnosti nachytat hmyz, který všechny potřebné vitamíny a minerály již obsahuje. Dává se akorát pozor, aby se hmyz nesbíral v chráněných lokalitách, poblíž znečištěných míst (např. poblíž průmyslových zón) a polí, jelikož i zde se provádí chemické postřiky proti škůdcům a koncentrace škodlivých látek je vysoká. Stejně tak je zakázáno krmit chráněnými druhy hmyzu.
K lovení hmyzu se používá smýkací síťka oválného, ale i čtvercového tvaru. Smýkavým pohybem ve tvaru ležaté osmičky se ní přejíždí vrcholky rostlin, čímž nachytaný hmyz padá přímo do síťky společně s kousky trávy či květů. Vše se musí roztřídit a hmyz se umisťuje do plastových krabic nebo PET lahví.


Krmný hmyz a jejich příprava
Žáby nepatří k vybíravým tvorům a s radostí si smlsnou na jakémkoli členovci, kterého jsou schopné nasoukat až do pupku. Samozřejmostí je, že v domácím chovu nejde žabkám dopřát tak pestrý jídelníček, jaký by měly ve volné přírodě, přesto je pořád z čeho vybírat. Dravé žabky, v závislosti na jejich velikosti, si pochutnají na běžném hmyzu, potažmo cvrček domácí i dvouskvrnný, moucha domácí, octomilky obecné, sarančata stěhovavá, švábi, brouci, stínky obecné, chvostokoci, mšice, žížaly, drobní plži bez ulit, larvy much i moly. Větší druhy žab se můžou příležitostně krmit myšími holátky, která jsou stará 1 až 2 dny. Žáby žijící ve vodě (drápatky atd.) sežerou různý druhy larev komárů, blešivce obecného, hronatky tůňkové. Jejich strava se zpestřuje i o vločkové krmivo z nítěnek, mraženým krmivem a malými rybkami.
Veškerý krmný hmyz se musí pravidelně krmit pestrou stravou, jen tak si dokáže vyrobit dostatek minerálů a vitamínů. Nejčastěji se přikrmují různými druhy ovoce a zeleniny. Ze suchého krmiva se používají ovesné vločky, otruby, kukuřičný šrot a jako zdroj proteinů poslouží navlhčené psí nebo kočičí granule. Před samotným zkrmením se hmyz obaluje ve vitamíno-minerální směsi.


Jak často krmit
Intervaly mezi jednotlivými krmeními se odvíjejí od stáří dané žabky. Mladé žabky se v prvních týdnech života krmí i několikrát za den kvalitní potravou, aby jejich následující růst byl bez úskalí. Denně se krmí i barevné pralesničky (Dendrobates). Zatímco takové rosnice i rosničky jsou ve svém apetitu k nezastavení a postačí jim podávat krmení 1 – 2x týdně. Vydrží delší dobu bez jídla, což je ideální, jestliže se chovatel rozhodne relaxovat na 2 – 3 týdenní dovolené. Robustním rohatkám se předkládá krmení jednou týdně v podobě myšího holátka, žížaly nebo malých rybiček.


Autor: Monika Balcárková