Chov exotických žab - Rozmnožování

Jen co se žabky probudí ze zimního spánku a naládují si pupek, zpravidla se vrhají do pářicích rituálů a nové budoucí potomstvo nedá na sebe dlouho čekat. A právě nová mláďata v chovu jsou důkazem, že se chovatel o své svěřence stará dobře. Jenže jak se potom postarat o nakladená vajíčka, pulce a čerstvě metamorfované žabky?

 

 

Jestliže se v nádrži pohybuje více žabích jedinců, chovateli se naskytne jedinečný pohled na své svěřence během námluv. Obvykle žabí samec svým hlasovým projevem láká samičku na místo, kam by měla být snesena snůška. U některých druhů žab, např. z rodu Dendrobates, probíhají námluvy v podobě hlazení chtěného jedince přední nohou po zádech. Nakonec samec obejme samičku za hlavou nebo za předníma nohama. Samotné oplození vajíček probíhá mimo tělo samičky (alespoň se tak děje u většiny druhů žab).

Mnohé žáby kladou vajíčka do vody v chuchvalcích, ve shlucích či řetízcích, ale najdou se i takové druhy, které pro svou snůšku staví pěnová hnízda i umělá jezírka, a vajíčka snáší do malého množství vody nebo jen na hladinu. Tímhle procesem veškerá péče o budoucí potomstvo končí. Pouze 6% druhů žab se stará o svá mláďata až do vylíhnutí pulců, někdy jsou to pouze samci, kteří hlídají snůšku před uschnutí, a jindy oba rodiče dohlížejí na vývoj svých ratolestí.

V zájmovém chovu se žabkám před pářením vytváří vhodná místa na nakladení vajíček v podobě úkrytů. Úkrytem jako takovým se stávají běžné plastové krabičky od filmů, ale i mýdlové krabičky. Více přirozenou alternativou se stane půlka kokosového ořechu, pod níž se vkládá plastové víčko s okraji. Díky tomu se zamezí jakýmkoliv karambolům, kdy třeba při manipulaci by snůška stekla na substrát a odsud by se velmi obtížně sbírala. V tuhle chvíli záleží hodně na rozhodnutí chovatele, zda ponechá snůšku v nádrži s rodiči, nebo ji přesune do samostatných krabiček. Když se ponechá snůška v teráriu, hrozí, že by ji mohly sežrat ostatní samice nebo rodiče snůšku opustí (spadají-li mezi starostlivé rodiče).

V druhém případě, kdy chovatel vezme celou starost o mláďata do vlastních rukou, se snůška přendává do malých uzavíratelných krabiček, kde je na dně trochu vody. Nikdy by vajíčka neměla být ponořená úplně celá, čímž by se vajíčka zadusila. Celá krabička se zavírá víčkem, a tak se vajíčka zároveň ochrání před vyschnutím. Do krabiček se používá odstátá voda a pravidelně se mění.

Jakmile se začnou líhnout pulci, přemisťují se do další krabičky, kde může být už více vody. U rodu Dendrobates se pulci dávají do krabiček po jednom, poněvadž jsou kanibalové a mohli by se vzájemně napadat. Pulci se zpravidla krmí kvalitním vločkovým krmivem pro akvarijní rybičky, rozmraženými larvami hmyzu (velmi oblíbené jsou patentky), práškovým krmivem (řasa spirulina, kopřivový prášek, práškové krmivo pro rybí potěr), nálevem z řas nebo prvoky nálevníky. Potrava se jim podává v takovém množství, aby ji pulci stihli sežrat do druhého dne. Voda se po každém krmení mění a opět se používá odstátá, tím se chovatel vyvaruje zbytečným ztrátám jedinců.

Pulec postupně roste a podle toho se přenáší do větších krabiček. Nejdříve se mu objeví zadní nohy a krátce předtím, než začnr metamorfovat (měnit se v žábu) se objevují i přední nohy. V tomhle okamžiku se pulec přestává krmit, potřebné živiny získává ze svého ocasu, který postupně mizí. Pulec se přemístí do krabičky, kde je vytvořená souš s pozvolným výlezem. Obvykle se používá jemný štěrk. Kdyby metamorfující žabka zůstala v krabičce s vodou, utonula by. Samotná přeměna pulce v žabku trvá zhruba týden až dva.

Čerstvě metamorfované žabky nakonec putují do odchovné nádrže, v níž je rozhodující velikost plochy dna. Dává se pozor, aby v odchovné nádrži byla mláďata podobné velikosti. Mladým žabkám se do ubikace dává velké množství úkrytů a rozkrmují se nymfami cvrčků, chvostokoky či octomilkami. Příliš vysoká odchovná nádoba je zbytečná, jelikož by se zde mladým žabkám špatně lovila potrava.


Autor: Monika Balcárková