Chov žab - Mýty - 1. část

Žáby nás doprovázejí na každém kroku i skoku. Vyskytují se nejen mnoha pohádkách, v bájích, v mýtech, ale i samotné Bibli, kdy v podobě druhé egyptské rány opouštějí žáby vodní toky, aby pohltily celý Egypt. Ani později žáby nezískaly na oblibě, často byly spojovány s čarodějnicemi a s výrobou kouzelných odvarů a lektvarů. Až v současné době se začíná měnit pohled na bezocasé obojživelníky a snad už ani děti nevěří na nejrůznější povídačky a pověry. Níže se dočtete nejznámější a nejzajímavější mýty o žábách.

 


Seděla žába na prameni
Asi nejznámější pohádka o žábě, která seděla na prameni a blízké okolí chřadlo na nedostatek vody.  Jen udatný hrdina dokázal žábu z pramene odstranit, a tak zachránit zemi. Víte, že podobný příběh se vyskytuje i v Austrálii? Akorát zde žába nesedí na prameni, ale vypije všechnu sladkou vodu z řek, jezer, rybníků i potůčků. Žíznivějící zvířata se snaží žábu rozesmát, podaří se to až úhořovi, kdy žába samým smíchem praskne, a sladká voda se navrátí do vyschlých koryt.


Polib ropuchu
Další celosvětově známou pohádkou je o zakletém princi, kterého zlá čarodějnice nebo čaroděj promění v ošklivou ropuchu. Zachránit jej může pouze polibek z čisté lásky. K ropuchám se váže ještě pověra, kdy stačí sáhnout na tvora holou ruku a záhy se na ruce vytvoří bradavice. Lidé si to mysleli, protože kůže ropuchy působí dojmem, jako by bradavicemi byla pokryta.


Vodník
Ryze česká pohádková postava, která si spřádá lidské duše do svých hrníčků s pokličkami, aby duše nemohly utéct. Komu je vodník podobný z žabí říše nejvíce? Správnou odpovědí je rosnička zelená, poněvadž její prsty zakončené rozšířenými přísavkami připomínají právě prsty vodníka.


Nepostradatelná ingredience
Častými společníky jakékoliv čarodějnice byla kočka nebo žába. Navíc jednotlivé části žabího těla se používaly k přípravě lektvarů, ať už žabí stehno, žabí slina nebo rozemleté tělo ropuchy. Věřilo se, že jen tak lektvar získá ty správné léčitelské nebo magické vlastnosti.


Autor: Monika Balcárková