Pořídit si více papoušky se může z mnoha důvodů jevit jako výborné rozhodnutí. Za všechny můžeme opět uvést fakt, že jsou to velice společenští tvorové, takže v případě vaší nepřítomnosti si dokáží velice dobře vystačit sami. Jenže pokud chováte dva nebo více papoušků v jedné velké kleci, může docházet k problémům.

Který je který?

Papoušci dokáži na výbornou maskovat veškeré projevy nemocí a často si jich dokáže všimnout jen velice pozorný chovatel. Výborným ukazatelem bývá v takových případech ptačí trus, jehož změna je bezpečným ukazatelem zdravotních problémů, které můžou obnášet pouze nedostatek vitamínů a minerálů, ale také horší choroby. Jenže při chování dvou a více papoušků v jedné kleci může docházet k tomu, že ani sebelepší chovatel nepozná, který papoušek je ten nemocný. V takovém případě se doporučuje co nejčastěji papoušky vážit a sledovat změnu hmotnosti, která může být dalším ukazatelem problémů. V ideálním případě pak nejvíc pomůže dočasně papoušky rozdělit do menších klecí.

Podobně se dá také rozlišovat, který papoušek nechce žrát nebo naopak okrádá o krmení toho druhého. Může se stávat, že jeden z papoušků bude úmyslně vybírat svoji oblíbenou část krmné směsi, ale na druhého už nezůstane. I to se pak může projevit na zdravotním stavu, protože pak druhý jedinec může postrádat některé složky potravy.

Nakažlivý a agresivní

Stejně jako problémy s krmením můžou ovlivňovat zdraví papoušků, může mít na jejich stav dopad také psychika. Pokud je například jeden z papoušků jasný alfa samec, může to vyvolávat nepříjemné souboje v kleci například o to, který papoušek bude napřed jíst, nebo na kterém bidýlku bude zrovna sedět. Na první pohled to může vypadat jako nepatrné drobnosti, ale papoušci se můžou stávat agresivními a ublížit si. Nejlepší je v takovém případě papoušky opět rozdělit do samostatných klecí a doufat, že ten utlačovaný netrpí kvůli svému spolubydlícímu zdravotními problémy.

Největší problém pak spočívá u již nemocných papoušků, kteří můžou nakazit své okolí. Například andulky jsou často chované ve velkých počtech ve voliérách a identifikovat pak nosiče viru může být dost náročné. V takových případech se pak doporučuje léčit všechny, preventivně tedy i ty zdravé, papoušky. Pokud by totiž majitel přehlédnul právě toho, který je zdravý, ale přenáší virová onemocnění na ostatní, může tím dlouhodobě ohrožovat nejen papoušky, ale i sám sebe, protože některé z nemocí jsou přenosné i na člověka.

Chov většího množství papoušků v jedné kleci nebo voliéře se nevyplatí podceňovat a jako vždy může být nejdůležitějším prvkem správné péče prevence.

Autor: Pavel Skoták