Loví je, olizují je, mazlí se s nimi, válí se v nich a tváří se přitom, jako by se jim dostalo veškerého štěstí světa. Ne, dnes nebudeme mluvit o pořizování pelíšků, hraček, nebo dalších kočičích parťáků. Dnes bude řeč o kočičích bylinkách. Vaše kočička je bude milovat a ostatní vaše kytky vám za ně budou vděčné.  Povíme si, jaké účinky tyto bylinky na kočky mají, ale také jak si je vypěstovat, jak je uchovávat a co dělat proto, aby se kočkám nikdy neomrzely.

Kočičí tráva
První položka na seznamu sice není bylinka, nicméně pro kočičky žijící pouze uvnitř, je nezbytností. Kočky jsou velmi čistotná stvoření a péčí o svůj kožíšek tráví notnou část dne a při všem tom olizování ale spolykají nemalé množství chlupů. Ty se potom usazují v žaludku a tvoří chomáče, kterým se říká trichobezoáry, které pak mají za následek nejen nadměrné zvracení, ale mohou vést i k mnohem závažnějším zdravotním problémům a následnému chirurgickému zákroku. A právě tady přichází na řadu ona kočičí tráva. Její konzumace totiž kočičímu trávicímu ústrojí od trichobezoárů pomáhá, protože podporuje a usnadňuje jejich přirozený odchod z organismu společně s každodenní potřebou.
Vypěstovat si ji můžete kdykoliv v průběhu roku a ani nemusíte být zrovna mistr zahradník. Úplně postačí vysypat koupená semínka na trochu hlíny nebo vaty, zalít a udržovat stále vlhké. Už druhý den semínka obvykle začnou klíčit a do týdne je tráva několik centimetrů vysoká.  Pak stačí kočičce trávu nabídnout a uvidíte, jakou rychlostí se do ní zamiluje. Ideální ji, mít květináčků či truhlíků s trávou více. Jakmile jeden z nich kočička „poseká“, dejte ji k dispozici ten druhý. První se tak stačí dobře zregenerovat a povyrůst a vy nebudete muset zasazovat novou a novou trávu stále dokola.
A ti chovatelé, kteří si potrpí na okrasnou domácí květenu, by neměli nad pořízením kočičí trávy ani na chviličku otálet. Když ji budou mít kočičky stále k dispozici, mnohem raději se zakousnou do ní, než do vaší oblíbené květiny, kterou láskyplně operováváte. 

Šáchor
Šáchor je na tom podobně jako kočičí tráva. Také to není bylinka, zato pro zažívací ústrojí je velmi užitečný. I když některé kočičky kočičí trávu odmítnou, šáchor je obvykle chladnými nenechá. Jej je třeba mít kočku při konzumaci šáchoru pod dozorem, protože jinak vám ho zlikviduje až ke kořínkům.
Šáchor sice také není na pěstování nikterak náročný, stejně bezproblémový případ jako kočičí tráva to ale není. Rostlinky šáchoru mají rády teplo a vlhké prostředí, a proto se jim nebude líbit například u topení, ale ideální bude okno otočené na sever či východ. Pokud bude v koupelně, pak pro něj jedině dobře. Protože šáchor pochází z bažin, nemusíte se vůbec bát toho, že ho zlikvidujete systematickým přeléváním. Právě naopak. Šáchor vodu miluje a svou lásku k ní dává najevo krásnými sytě zelenými lístky. Jakmile ale začnou konečky lístků hnědnout, je to znamení ukazující na nedostatek vláhy, nebo příliš suché prostředí. Takové lístky ustřihněte a snažte se pro šáchor najít lepší místo.
Šáchor si navíc můžete sami namnožit rozdělení rostlinky a zasazením do dvou květináčů, nebo můžete vyzkoušet množení z listů. Stačí seříznout vrchní růžici se stonkem dlouhým přibližně 5 až 10 cm, zkrátit listy asi o jednu třetinu, umístit rostlinku do vody růžicí dolů a nechat nějaký čas na světle při pokojové teplotě. Když se nejméně u dvou lístku objeví kořínky, je možné celou rostlinku zasadit do květináče.

Šanta kočičí – catnip
A konečně se dostáváme ke slibovaným bylinkám. Můžete ji znát i pod pojmem kočičí máta, nebo catnip, a pokud chováte kočičky delší dobu, určitě jste se s ní už někdy setkali. Kočky po ní doslova šílí, mazlí se s ní, válí se v ní, jedí ji, nebo dokonce loví imaginární kořisti a vyskakují vysoko do výšin. Řeč je o šantě kočičí, přezdívané také jako kočičí kokain.
To, že šanta působí na kočky jako magnet, je způsobeno silicí zvanou nepelaktom, která se z rostliny uvolňuje a do kočičího organismu se dostává vdechováním, ale také vůní podobnou feromonům opačného pohlaví. Pokud kočky šantu očichají, dojde k nim obvykle k prudkému roztažení zorniček a následnému typickému chování, které je způsobeno stimulujícími účinky rostlinky. Když se naopak do šanty zakousnou, zapůsobí jako sedativum a kočičky se výrazně zklidní. Účinek šanty lze obvykle pozorovat po dobu pěti až patnácti minut, po které mizí stejně rychle, jako se dostavil. Rozhodně se ale nemusíte bát, že by šanta vaší kočičce ublížila. Je zcela neškodná, nemá nežádoucí účinky, a ačkoliv je často přirovnávána k lidským drogám, rozhodně není návyková.
Šanta kočičí ale nepůsobí na všechny kočičky. Koťátka do osmi týdnů věku šanta vůbec nezajímá a některá k ní dokonce projevují odpor. U dospělých koček už je to půl na půl. Některé ji milují, jiným je úplně ukradená. A nezáleží na pohlaví, věku, ani na tom, zda je kočička kastrovaná či nekastrovaná. Vědci však tvrdí, že dispozici pro reakci na bylinky kočičí dědí od svých předků. Pokud tedy vaše kočička šantu miluje, její potomci ji velmi pravděpodobně budou zbožňovat také.
Vypěstovat šantu není nic složitého. Krásně vám vyroste na zahradě, ale i v truhlíku za oknem a vše co ke štěstí potřebuje, je pravidelné zalévání a hezké místečko na slunci či v polostínu. Pokud si ji chcete nasušit, nejlépe to půjde vzhůru nohama v dobře větratelné místnosti. Sušenou mátou potom můžete naplnit kočičí hračky, nebo z ní vyrobit postřik, který přiláká kočičku třeba na škrabadlo, kterému se do té doby vyhýbala.

Kozlík lékařský
Kozlík je na tom podobně jako šanta. Některé kočky ho milují, jiné příliš nezajímá. Můžete si ho vypěstovat na zahrádce či v truhlíku a potom ho sušený plnit do hraček, nebo jej můžete pořídit v lékárně ve formě kapek. Tak či tak, ačkoliv kočky kozlík milují, raději s ním šetřete. Pravda je totiž taková, že kozlík lidskému nosu příliš nevoní.

Autor: Kateřina Dobešová