Kdo jednou propadne hadímu kouzlu, jejich eleganci a mrštnosti, těžko by si představoval chovat jiného tvora. Krajtám zeleným (Morelia viridis) nechybí nic z výše uvedeného, přesto do rukou nezkušeného začátečníka nejsou tím nejvhodnějším. Její chovné podmínky jsou trochu náročnější než u ostatních běžně dostupných hadů a nejednoho člověka, byť zkušeného chovatele hadů, zaskočí svým agresivním chováním.

Život v oblacích
Charakteristická poloha pro krajtu zelenou je její tělo omotanané kolem (nejlépe) vodorovné větve, odkud má nejen dokonalý přehled o tom, co se děje v okolí, ale v korunách stromů loví potravu a dokonce snáší i vejce. Aby nedošlo k pádu vajíček a jejich následné rozbití o zem, jsou vybavená blanitou stopkou. Běžně se krajta zelená vyskytuje v tropických pralesech v severní Austrálii, na jižní polovině Nové Guinei a také na okolních ostrovech. Zbarvení je svítívě zelené s nepravidelnými bílými či žlutými skvrnami po celém těle. Skvrny imitují dopadající světlo na zelený podklad, čímž bývá krajta perfektně maskovaná a nerozeznatelná od ostatních větví. Přirozenou stravou zeleného šupnáče jsou drobní hlodavci, stromoví obojživelníci, netopýři, ptáci či vačnatci.

Terárium
Krajta zelená nepatří k typickým terestrickým živočichům, kteří se pohybují zásadně po zemi, takže ideální chovnou nádrži pro ni je celoskleněné terárium orientované na výšku s minimálními rozměry 70x70x80 cm (DxŠxV). Tohle terárium bude vyhovovat pouze jednomu zástupci, pokud by se chovatel rozhodl pro ubytování dvou jedinců v jedné nádrži, musí se zvětšit životní prostor. Taktéž se doporučuje chovat pár (samec a samice) a nikoliv dva samce pohromadě, jelikož by docházelo k soubojům, dokud by jeden had nezabil druhého. Neopomíjí se ani dobré větrání, které se instaluje pomocí větracích mřížek pod posuvná dvířka a do stropní části chovné nádrže. Jen tak se zajistí optimální cirkulace čerstvého vzduchu a zamezí se vzniku plísní.

Vybavení
Vzhledem k tomu, že krajta zelená původně pochází z tropických pralesů s vysokou vlhkostí, v chovu se musí tyhle podmínky dodržet, jinak had může mít problémy se svlékáním pokožky. Jako podklad se volí substrát s vynikajícími absorpčními schopnostmi, který nejen udrží potřebnou vlhkost v teráriu, ale nepodporuje vznik plísní. Někteří chovatelé používají čistou lesní hrabanku, chemicky neočištěnou rašelinu nebo kokosové stelivo známé jako „lignocel“. Jiní hadaři nedají dopustit na novinové papíry nebo papírové ubrousky z několika důvodů. Jednak nemají s čištěním terária mnoho starostí, jednak po finanční stránce podklad nezatíží peněženku. Nepostradatelnou součástí jsou hrubší větvě (nesmí se pod váhou hada zlomit), které tvoří hlavní výplň prostoru a na které může krajta odpočívat. Terárium lze doplnit o živé nebo umělé rostliny, čímž získá na působivosti. Krom toho živé rostliny napomůžou zlepšit klimatické podmínky v teráriu a krajta se mezi nimi bude cítit více v bezpečí. V teráriu by neměla chybět ani prostorná nádrž s odstátou vodou – vypařujcí voda zvýší vlhkost v teráriu.

Osvětlení, teploty a vlhkost
Denní teploty v teráriu se udržují kolem 28 °C a pod lokálním výhřevným zdrojem by měly stoupnout až ke 33 °C. Výhřevná žárovka se neumisťuje doprostřed terária, ale orientuje se spíše k jedné třetině, čímž se zajistí rozdílných teplot v jednotlivých částech chovné nádrže. Noční teploty klesají k 22 – 24 °C. Vlhkost v teráriu se zajišťuje pravidelným rosením substrátu, zpravidla po zhasnutí žárovek. Nikdy se nerosí přímo na tělo hada, když bude chtít vodu, nebo bude mít žízeň, napije se z misky k tomu určené. Přes den se vlhkost v teráriu pohybuje mezi 60 – 80 %, zatímco v noci vlhkost dosahuje přes 90 %.

Potrava
Bohužel krajty zelené nejsou vždy při chuti a nezřídka odmítnou nabízenou potravou. Jakmile si zvyknou přijímat jeden druh hlodavce, je zbytečné je vystavovat gastronomickým pokusům za účelem „zpestření jídelníčku“. Mláďata krajt se rozkrmují na myších optimální velikosti a postupně přecházejí na potkany. Mláďata se krmí v týdenních intervalech a dospělci jednou za dva týdny, pokud si vezmou. Když chvoatel je schopen hadovi zajistit kvalitní krmení, nemusí používat vitamíno-minerální preparáty po celý život hada. Jestliže had delší dobu nepřijímá potravu a viditelně hubne, chovatel by měl neprodleně navštívit veterináře specializujícího se na hady, aby stanovil diagnozu.

Autor: Monika Balcárková