Vedle pečlivě zařízeného terária je strava to nejdůležitější, co je potřeba k chovu terarijních zvířat. Tady se často stává, že začátečníci chybují, což má za následek zhoršení zdravotního stavu zvířete. Na druhou stranu ale stačí znát několik zásad pro jednotlivé druhy zvířat, a může být vše v pořádku.

Chameleon

Na světě známe skoro 180 druhů chameleonů. Jejich zemí zaslíbenou je Madagaskar, kde najdeme nejvíc druhů. Jejich velikost může být podle druhu od 3 do 80 cm.

První zásadou je, že chameleon pije pouze tekoucí vodu, proto v teráriu musí být alespoň kapátko. Jídelníček chameleona se skládá zejména z drobného hmyzu (kobylky, cvrčci, mouchy, pavouci, motýli, sarančata a další). Stravu jim můžeme obohatit o čerstvou zeleninu a ovoce (hroznové víno, jablka, jahody, okurky, mrkev, rajčata, ale také různé květy).

U nás většinou chovaný druh chameleon jemenský potravu nemusí dostávat denně, od sedmi do deseti dní dokáže hladovět. U mláďat je potřeba zajistit stálý přísun vhodné potravy.

Pozor, pro agamu musí být potrava různorodá, protože jde o všežravce. Vhodná jsou proto semena rostlin, listy i plody, ale také hmyz a malí savci, třeba hlodavci, ptáci, ještěrky či hadi. Ti totiž žijí v Austrálii, odkud agama vousatá, nejčastěji u nás chovaný druh, pocházejí.

Želva

Pro domácí chov je vhodná především želva suchozemská. Ta se vyskytuje řídce i v naší přírodě, ale tam je zásadně nechytáme, protože je jich jednak málo, a jednak jsou přísně chráněné. Také u želv jsou v druzích velké rozdíly, byly spatřeny želvy o velikosti 2 cm, ale jiné druhy dorůstají do velikosti 130 cm.

Pro želvu je nutná v teráriu voda, alespoň by tam měla mít misku, ale raději nějaký bazének. Želvy jsou převážně vegetariáni, ovšem nemusí to být jen zelenina a ovoce. Pro suchozemskou želvu potravou mohou být i květy (pampeliška, ibišek, jitrocel, jetel, akátu či tráva), ale vynechejme aromatické květiny (mateřídouška, řepík a další). Ze zeleniny to je zelí, kapusta, ředkvička, mrkev, čínské zelí, ale ne květák, kedlubny, okurky. Z ovoce, které však podáváme v menší míře, jsou vhodná jablka, hrušky, švestky, meruňky, melouny, jahody, maliny, angrešty a mnohé další. Želvám bychom měli i v menší míře dávat maso, které ale nadrobno pokrájíme. Některé želvy pozřou i žížalu či moučného červa. Existují různé krmné směsi pro želvy a vitamíny a vápník (Vitacalcin) pro jejich správný vývin. Dalším doplňkem stravy může být sépiová kost. Pro podávání granulí platí zásada, že čím méně, tím lépe, jen s výjimkou mláďat v zimě, těm se podávají jednou za týden.

Hadi

Hadi jsou především dravci, obvykle se živí hlodavci a ptáky a loví je buď pomocí jedu nebo škrcením, pro nás je důležité, že pozřou i mrtvolku. Některé druhy jsou třeba vejcožrouti. V přírodě se vyskytuje asi 500 rodů a 3400 druhů hadů, ale jen asi 400 jsou jedovatí. V naší přírodě žije pouze 5 druhů hadů. Hadi se vyskytují v různých délkách od 10 cm, rekord je 9,76 metrů.

V teráriu by měl být bazének, nebo alespoň miska s vodou. Mladé hady krmíme jednou za týden, dospělé jednou za dva týdny. Hadi svou potravu polykají celou a rozloží ji žaludečními kyselinami. Pozřou potravu větší, než je jejich hlava.

Začátečník asi bude zpočátku chovat užovku, korálovku, menší krajtu či hroznýše, těm stačí jedna myš či menší potkan a krysa. Ptáci se jako potrava v teráriu nedoporučují. Had je dravec, proto mu stravu dáváme živou, aby neztratil lovecké instinkty. Hadovi nijak při lovení nepomáháme a po pozření potravy ho necháme naprosto v klidu a ani na něj nesaháme.

Autor: Barbora Darebná