To nejlepší ze světa plžů

Když se řekne plž, řada lidí si představí našeho českého uliťáka hlemýždě zahradního. Zahrádkářům se orosí čelo, jelikož jako první je napadne škůdce plzák španělský, který sežere všechno, na co narazí a je těžké se ho zbavit. Většinu lidí odrazuje jejich slizká stopa a odmítají se jich jen dotknout. Jenže svět plžů není tak černobílý, jak se na první pohled může zdát. Pojďme se společně podívat na ty nejzajímavější zástupce, ať už s ulitou či nikoliv.

Rekordmani

Sice se šnečí život ubírá pomalým tempem a i když nevynikají v rychlosti, lze na nich najít jiné fascinující údaje, kterými se řadí mezi nejlepší z nejlepších. Ostatně rychlost šneků se špatně přeměřuje, jelikož posuzovatel neví, jestli šnek dosáhl své maximální rychlosti, nebo se jen spokojeně plouží. Obecně se uvádí, že nejrychlejší šnek zvládl překonat za hodinu 6 metrů. Kdyby si šnek uchoval svou rychlost, jeden kilometr by překonal bez odpočinku za 7 dní. Ale za co si šneci zasloužili trofeje? Jednoznačně největším žijícím uliťákem je oblovka žravá (Achatina achatina), která dorůstá až gigantické velikosti 30 cm. Nejenže se oblovka žravá zařadila na seznam největších žijících plžů světa, zároveň se stala i výhercem v těžké váze, kdy nejtěžší zástupce vážil 600g.

Na talíři i v kosmetice

Francouzská kuchyně se proslavila mnohými recepty, však možná jedním z nejslavnějších se stala příprava šneků i s ulitami určená k přímé konzumaci. Po úpravě šnečí noha nejen ztratí na slizkosti, ale i maso se promění v delikátní gastronomický zážitek. Ostatně málokdo tuší, že šneci nebývali vždy výsadou francouzských gurmánů, ale objevovali se na talířích už v dobách Masaryka. V gastronomickou lahůdku se neproměnil náš český hlemýžď zahradní, ale šnek jedlý kaviárový (Helix aspersa maxima), hojně chovaný na farmách v Jižní Americe. Postupně se ukázalo, že tenhle šnek dokáže nejen zasytit žaludek, ale vyřešit i kožní problémy. Celé tajemství se ukrylo v nevábném slizu, který mimojiné chrání šnečí pokožku před poškozením, vysušením a umožňuje tvorovi pohyb. Laboratorní analýza prokázala, že šnečí sliz obsahuje alantoin, kolagen, vitamíny A, E, C a elastin, látky důležité pro zdraví pokožky. Takže až příště uvidíte šneka, neodtahujte od něj ruce, trpíte-li lupénkou či jiným kožním neduhem.

Jedovatá krása

Věděli jste, že i plži mohou být člověku smrtelně nebezpeční? Naštěstí se neplazí po zemi, ani nežijí v našich končinách, ale obývají teplé oceány a moře tropického a subtropického pásma. Homolice mramorované jsou známé pro svou krásu ulit a možná proto je i příroda vybavila tak silným jedem, který dokáže zabít dospělého člověka. Namísto raduly (struhadlový jazyk) mají jedovou jehličku a homolice ji využívají jako harpunu. Konec „harpuny“ je vylepšený háčkem, který se „zakousne“ do oběti a již se nepustí. Tyhle jedové zuby se homolicím neustále obnovují.

 

Autor: Monika Balcárková