Zajímavosti ze světa mořských prasátek

Pro někoho líný a nezajímavý hlodavec, pro nás, milovníky morčat, naopak úžasný objekt k pozorování a stále nových poznatků. Ještě nedávno jsem například nevěděla, že i morčata mohou mít homosexuální sklony…

Mám rád svého bratra

Morčata ke mě patří už od dětství, a ani v dospělém věku to není jinak. Prakticky bez výjimky jsem chovala jedno morče, ale bolestný odchod milovaného samečka a následná návštěva chovatelky změnila mé zvyklosti od základu. Přestože jsem si chtěla odvézt jednoho prcka, nadšená chovatelka nelenila a do přepravky mi „vrazila“ i jeho bráchu. Prý je to tak lepší a rozhodně je proti chovu jedináčka. Vlastně o nic zásadního nešlo, jen krmení se zdvojnásobilo a lásky jsem měla na rozdávání. Později jsem zjistila, že s tou láskou to možná bude trochu jinak. Příroda je mocná čarodějka, a tak kvete náklonnost nejen mezi opačným pohlavím, ale i mezi samci navzájem. Oba bratři jsou toho důkazem a rozhodně se není čemu divit – podle chytrých studií je více než 80 % morčat „homosexuálů“ a to jen proto, aby se morčata nemohla přemnožit. Zpočátku jsem si naivně myslela, že chovám samce a samičku, ale po několikerém ubezpečení, že se skutečně jedná o dva samce, jsem to vzdala. V náklonnosti se pravidelně střídají a nutno podotknout, že žádné negativní následky toto chování nezanechalo. Takže pokud se rozhodnete pro chov jedinců stejného pohlaví (zejména pak samců), vybavte se trpělivostí a pořádnou dávkou pochopení pro jejich sexuální vyžití.

Chov jednoho morčete zakázán!

Chystáte se do Švýcarska? Kromě výborné čokolády se připravte na trochu zvláštní zákon na ochranu zvířat, který chrání domácí a hospodářská zvířata před izolací a nepřirozenými životními podmínkami. Sociální zvířata, jako jsou například morčata, musejí být chována minimálně v párech. Držet si doma „jedináčka“ je zakázáno a toto opatření platí pro chov morčat, králíků, ptáků a podobných mazlíčků. Zákon se aplikuje i na chov hospodářských zvířat, takže například telata mohou být držena pouze ve skupinách s výběhem. To ale není vše, kromě počtu chovaných zvířat existují i normy na minimální velikost stájí a klecí, dvě morčata tak mohou žít na ploše minimálně 0,5 metrů čtverečních. Zákon se dotýká také majitelů psů, kteří musí absolvovat vzdělávací kurz péče o psa, skot nesmí být ve stáji déle než dva týdny v kuse a například hlodavci musí být drženi v prostředí, které nejvíce odpovídá jejich přirozeným potřebám. Tomu se říká úcta k živé bytosti!

Mami, morče žere hovínka! 

Ano, je to tak. Rozhodně se nejedná o nějakou dietní chybu nebo výjimečné chování, morče totiž patří mezi tzv. koprofágy. Co to vlastně znamená a je třeba mít obavy? Nikoliv, buďte klidní. Morče požírá trus přímo ze zadečku a to až 200× denně! Tímto zvláštním, ale naprosto přirozeným chováním získává jedinec mikroorganismy pro obnovu střevní mikroflóry, bílkoviny a vitamíny. Některá morčata nemohou svůj trus konzumovat, týká se to například mláďat před odstavením (nemají dostatečně osídlené střevo mikroflórou vhodnou na trávení vlákniny) a samic ve vysokém stadiu březosti (nemohou se ohnout), a proto pojídají trus ostatních zvířat přímo z podestýlky. Závěrem nutno říct, že pojídání vlastního trusu je zcela normální a je projevem zdravého zvířete, naopak, pokud nemůže zvíře trus konzumovat, hubne, stravitelnost vlákniny ve střevech klesá, tím se snižuje schopnost vstřebávání minerálů a můžeme tušit počínající nemoc.

Na maso, pro radost i pro užitek

I když Inkové chovali morčata především pro chutné maso a kůži, archeologické nálezy jsou důkazem toho, že vybraní jedinci měli výsostné postavení mazlíčků. Zejména pak u dětí, které už tehdy milovaly úžasnou morčecí povahu. Morčata byla také mumifikována a už tehdy existovaly různě barevné varianty. Vůbec poprvé se o ochočených morčatech zmínil Kryštof Kolumbus koncem 15. století, teprve až po druhé světové válce došlo k nebývalému rozmachu obliby chovu morčat jako domácího mazlíčka. A jen tak na okraj, chov morčat byl dříve výsadou bohatých lidí! V současné moderní době se morčata chovají i pro laboratorní a krmné účely (např. jako potrava hadů), v některých zemích (především v Jižní Americe) se běžně konzumují, jako u nás králíci. Své místo mají i v jihoamerickém lidovém léčitelství (šamani pomocí morčat "diagnostikují´" nemoci) a při náboženských obřadech. A proč se morčeti říká mořské nebo guinejské prasátko? V mnoha jazycích je morče nazýváno prase nebo prasátko, většinou mořské (němčina, ruština, polština, maďarština), někdy guinejské (angličtina, holandština) a indické (francouzština). Prasátko pochází z latiny, ale původ tohoto pojmenování není znám…

 

Autor: Markéta A. Tarabová