Toužíte po vlastním odchovu agamích prcků? Agamák samec se začal dvořit samici či samice nervózně pobíhá po teráriu a snaží se najít vhodné místo, kde by vykladla vajíčka?
Nejen na tyhle otázky najdete odpovědi v článku.

Námluvy a páření
Ať už má chovatel pár dospělých agam vousatých tvořený samcem a samicí nebo chovnou skupinu (1 samec a min. 2 samice), brzy či později postřehne, že na jeho vousaté svěřence přicházejí chutě. Zpravidla jejich sexuální apetit se dostavuje krátce po odzimování, kdy samec kývá hlavou na samicí s temně zčernalým hrdlem, krouží kolem ní a kouše ji do kůže na krku. Není ojedinělé, pokud samice před samcem utíká, tím mu dává najevo, že o páření nemá ještě zájem. Jenže samec se nenechá snadno odbýt a bude to zkoušet do té doby, než samička zasalutuje přední končetinou, čímž říká: „Jsem svolná.“ Před samotnou kopulací se samec pevně zakousne samici do kůže na krku a obtočí kořen ocasu pod samici. Přitiskne svou kloaku ke kloace samice a střídá pravý a levý hemipenis. Nakrytí samice trvá několik minut, však proces páření se může pravidelně opakovat.

Březost a snůška
Gravidní samice rychle přibírá na váze a zejména v tomhle období se samici zvyšuje příjem vápníku a vitamínů (hlavně vitamín D3). Její jídelníček se taktéž obohacuje o myší holátka nebo šváby. Dostatek vápníku pomůže nejen správnému vývoji vajíček, ale podává se i poté, co samice vyklade vajíčka. Napomůže ji rychleji zregenerovat a nedojde k újmě na zdraví. Dalším důležitým faktorem je výhřevné místo. Březí samička má větší tendence se vyhřívat pod žárovkou či usínat na chladnoucím topném kameni, protože jen tak se podpoří správná tvorba vajíček. Jestliže by samice neměla možnost se pořádně vyhřát, vzápětí by mohla mít problém s vykladením vajíček.

Po cca 40 dnech od páření samice začíná vyhledávat vhodné místo se správnou vlhkostí a teplotou substrátu, kam by nakladla vajíčka. V těchto dnech bývá samice obzvláště citlivá a nervózní, kdy je schopná překopat substrát v teráriu několikrát za den. Samičce lze s výběrem místa pomoct. Obvykle se zvolí jeden roh terária, kde se teplota pohybuje kolem 28 °C, a pravidelně se rosí. Mnohdy se chovatelům osvědčilo roh podložit plochým kamenem, a tak vytvořit jeskyni, do níž agama může bezpečně naklást snůšku. Dává se pozor, aby kámen byl posazen pevně, a tudíž se nemohl na samici převrátit a ublížit jí. Další alternativou je umístění uzavřené plastové krabičky do terária. V horní polovině krabice se vyřízne otvor dostatečně velký, aby ním samice mohla projít. Substrát v nádobě se udržuje vlhký, a proto je vysoká pravděpodobnost, že samice využije tohoto místa k nakladení snůšky, jestliže okolní substrát v teráriu bude suchý.

Inkubátor a líhnutí
Sice u některých plazů se mohou mláďata vylíhnout přímo v teráriu, přesto pro zajištění co nejvyšší úspěšnosti líhnivosti se vajíčka přenášejí do inkubátoru. Vajíčka se opatrně vyhrabou z místa, kam je samička nakladla, a přendávají se do plastových krabiček s vlhkým vermikultem a větracími otvory na bočních stranách. Vajíčka se nesmí obracet ani otáček, jinak dojde k poškození zárodku. Do krabiček se vajíčka ukládají ve stejné poloze, v jaké se nacházely v kladišti, a do substrátu se zahrabávají ze ¾ objemu. V inkubátoru se nastavuje teplota mezi 26 – 32 °C s vlhkostí mezi 60 – 80 %, kdy po 68 – 98 dnech se začínají líhnout první mláďata. Rozhodně by teplota neměla překročit 33 °C ani krátkodobě, neboť potom se líhnou zdeformovaná mláďata.

Jak se pozná, že nastává ten správný čas? Vajíčko ztrácí svůj pravidelný tvar a skrze skořápku se dere ven hlavička agamy. Mláděti se nepomáhá, během několika hodin se zcela sama vyprostí z vaječného obalu. Následujících 24 hodin se agamí mládě ponechává s ostatními vejci. Bude mít dost času se aklimatizovat, rozkoukat a vstřebat žloutkový váček, v němž má všechny potřebné živiny na několik dní. Poté se mládě přemisťuje do samostatné plastové krabičky podložené ubrouskem (nesmí chybět větrací otvory) a opět zůstává v inkubátoru ještě 1 – 2 dny, dokud nestráví vaječný žloutek.

Péče o mláďata
V dalším kroku se mláďata přendávají do provizorního bydlení, čímž může být skromně zařízené terárium s dostatečným prostorem nebo opět plastová krabice se zdrojem tepla a UVB. Do terária se nedává miska s vodou, ve které by se mládě mohlo utopit, a proto se musí první týden terárium rosit 2 – 4 x denně. Po uplynutí sedmého dne se do terária může umístit mělká miska na vodu. Mláďata se krmí zelenou potravou (pampeliška, čínské zelí atd.) a převážně živým hmyzem odpovídající velikosti každý den. Množství potravy záleží na jednotlivém mláděti, dle jeho chuti. Mláďata se odchovávají v menším skupinách, jelikož brzy mezi nimi vznikají velikostní a váhové rozdíly, což má za následek, že silnější jedinec napadá menší. Skupiny se skládají z mláďat, které jsou přibližně stejně velké, a tak se zamezí ukousnutým špičkám ocásku nebo chybějícím prstíkům. Ukousnutý ocas nebo článek končetiny již nedoroste.

Autor: Monika Balcárková