Chov afrických šneků: Úvod

V dnešní době se nenajde domácnost, v níž by se nevyskytoval nějaký právoplatný zvířecí člen rodiny. A jsou různí: chlupatí, opeření i šupinatí. Každý má své potřeby, které jim člověk musí dopřát, aby i oni prožili spokojený život. Jenže jaké zvíře zvolit, když lidské srdce zatoužilo po mazlíkovi, ale člověk je časově vytížený, prostorově omezený nebo alergický na zvířecí srst? Zároveň by chtěl něco nenáročného, skromného a zajímavého? Zbystřete, protože přesně tahle kritéria splňují afričtí šneci, známější pod jménem oblovky.

Původní domovinou oblovek jsou tropické deštné pralesy střední Afriky. Většina šneků chovaných u nás pochází právě z Ghany a Nigerie, kde celoročně panuje teplé klima a teploty neklesají pod 25°C. Hustota vegetace poskytuje šnekům nejen dostatek úkrytů, vláhy, ale i potravy, kdy oblovka nepohrdne ani zvířecí mršinou. Poslední dobou se nezřídka stává, že lze spatřit oblovku i v našich končinách, kde se jí daří, poněvadž nemá žádné přirozené nepřátelé, kteří by redukovali jejich počty. Jak se to stalo? Nezodpovědní chovatelé, které oblovky omrzely, a nenapadlo je nic lepšího, než vypustit šneky do přírody.

Na českém trhu si zájemce může vybírat z nepřeberného množství oblovek. Každá z nich je jedinečná svou barevnou ulitou, velikostí (ti největší jedinci dorůstají i přes 30 cm), ale i tvarem a zbarvením nohy. Pokud by chovatel uvažoval o vzácnější formě oblovky, může si s klidným vědomím troufnout, pokud šnekovi zajistí správné chovné podmínky. Ani ti vzácnější šneci nespadají do kategorie „nevhodný pro začátečníka“. A rozhodně je z čeho vybírat, dokonce se současní chovatelé pyšní svými oblovkami albíny. K nejčastějším druhům, které se hojně chovají v českých domácnostech, jednoznačně patří oblovka velká (Achatina achatina), oblovka síťkovaná (Achatina reticulata), oblovka žravá (Achatina fulica) a oblovka Iredalova (Achatina iredalei).

 

Autor: Monika Balcárková