Teraristika je fascinující koníček, skrze který si chovatel vnese kousek živé přírody přímo do svého obydlí, a po náročném dni se uklidní pohledem na své terarijní schovance. Pořád se ještě stává, že si začínající chovatel pořídí skleněné terárium (nebo jej zdědí) a přemýšlí, jaké zvíře a rostliny do něj. V teráriích lze vytvořit téměř každý biotop s přihlédnutím na jeho rozměry, přesto jeho zakládání vždy závisí na zvířeti, které jej bude obývat, a podle toho se zařizuje i jeho budoucí domov.

Žádný plaz ani obojživelník se nebude cítit dobře v prostředí, v němž se běžně nevyskytuje. Zařízení fungujícího terária vyžaduje pořádnou dávku trpělivosti i mnoho investovaného času a peněz, pokud se chovatel snaží kopírovat přírodní podmínky.

Terárium tropického pralesa
Zpravidla se volí na výšku orientovaná terária, poněvadž mnozí obyvatelé tropického biotopu jsou zdatnými šplhavci. K dalším kritériím patří vysoká vlhkost, která se pohybuje mezi 60 – 80 %, a konstantní teplota 25 – 30 °C přes den a minimálním poklesem v noci. Vlhkost se udržuje každodenním rosením, v parných dnech se terárium rosí i několikrát denně. Chovatel také může využít automatických zvlhčovače vzduchu, který porosí celé terárium v přesně stanovenou dobu. Substrát do tropického terária se volí takový, aby v něm nevznikaly plísně a zároveň bažiny. Z tohoto důvodu se často volí kombinace substrátů, kdy voda prostupuje jednotlivými úrovněmi. Na samé dno se pokládají drobné kamínky, štěrk nebo střepy z rozbitých keramických květináčů, a teprve na tuhle vrstvu se pokládá rašelina, humus nebo lesní půda. Ani jedno nesmí být hnojené, protože terarijní obyvatelé, obzvláště pralesničky, jsou hákliví na chemii a jakékoliv hnojivo. Dále se terárium hustě osazuje nejlépe živými rostlinami, které samy napomáhají ke zlepšení klimatu. Květiny v teráriu se nehnojí ani nestříkají chemickými postřiky. Vhodnými rostlinami do terária jsou bromélie, orchideje, kapradiny, fíkusy a rašeliníky. Mnozí chovatelé svá tropická terária zkrášlují vodopády (nebo se nahrazují miskami s vodou). Tekoucí voda slouží jako hlavní zdroj tekutin pro živočichy a taktéž napomáhá udržet potřebnou vlhkost. Pouze se musí mít na paměti, aby se ve vybudované tůňce neutopilo chované zvíře, hrozí u terestrických žabiček. Z dekorací se volí takové, které snadno nepropadají plísním a jsou odolné vůči vysoké vlhkosti. Často se vybírají korkové kůry, bambusové tyče, z nichž se vytváří i potřebné skrýše a úkryty pro obyvatele. Osvětlení závisí na aktivitě živočicha, zda je noční nebo denní, ale nejde se mu vyhnout úplně, protože kytky ke svému růstu světlo potřebují.

Akvaterárium
Akvaterárium, také ještě paludárium, v sobě kombinuje prvky terária a akvária a je ideální pro terarijní živočichy (agama kočičínská, vodní želvy, obojživelníci atd.), kteří ke svému životu potřebují i větší vodní plochu obvykle v poměru, kde 1/3 tvoří souš a 2/3 připadají vodě. Stejně jako v tropickém pralese, i souš akvaterária se hustě osazuje zelenými nejedovatými rostlinami. V podmínkách s vysokou vlhkostí se dobře daří kapradinám, orchidejím, broméliím i bambusu. Vlhkost se opět zajistí pravidelným rosením nebo výše zmíněným automatickým pomocníkem. Výška hladiny se určuje podle potřeb obyvatele a dno se pokrývá drobným kamením. Do vody se neumisťují větší kameny, u nichž by hrozilo, že by se živočich o ně mohl zaseknout (při zkoumání dna) a následně utonout. Čistota vody se udržuje dostatečně výkonným filtrem, neboť takové vodní želvy dokážou vodu rychle zaneřádit a ta potom nepříjemně zapáchá. Další nezbytnou technikou bývá i topítko, které vodu dostatečně vyhřeje, a zároveň slouží i jako prevence před nachlazením živočicha. Přechod mezi souší a vodou by měl být plynulý, a tak si zvíře může vybrat, kde zrovna chce být. Substrát pod rostliny se používá stejný jako v tropickém teráriu a při volbě dekorací se opět hledí na to, aby byly dostatečně odolné a nepodléhaly plísním.

Pouštní terárium
Pro obyvatele pouštního biotopu se obvykle volí terária s větší plochou dna. Ve volné přírodě jsou tito živočichové vystavení nehostinným podmínkám a jen za potravou urazí nemalou vzdálenost. Biotop pouště se vyznačuje vysokými teplotami přes den, které se mohou vyšplhat až k 50 °C a nočním poklesem na 17 – 20 °C. V teráriu se tyhle podmínky docílí umístěním výhřevného zdroje do 1/3 nádrže, na zbývající ploše bude teplota nižší, a tak chované zvíře lépe reguluje svou teplotu, aniž by došlo k přehřátí jeho organismus. Vlhkost vzduchu je nízká a pohybuje se do 40 %. Většinou ráno se terárium zlehka porosí, tehdy i zvíře také často pije, i když má v teráriu neustále k dispozici misku s vodou. Některé druhy zvířat, např. suchozemské želvy, potřebují i vlhký kout, kde se mohou zchladit. Stín se buduje pomocí skrýší z větví, podložených plochých kamenů (pozor, aby na zvíře nespadly a neporanily jej!) nebo korkové kůry. Z rostlin, rozhodne-li se chovatel, se do terária hodí sukulenty a kaktusy bez ostnů, aby se o ně zvíře nemohlo poranit. Hojně využívaná je aloe vera, na které si nejeden pouštní obyvatel rád smlsne a současně doplní i zásoby vody. Jako dekorace se používají ještě hladké kameny (o ostré hrany se může chovanec zranit), větve a kořeny. Velmi důležitý faktor pro pouštní terárium je intenzita svícení s vysokým podílem UVB záření, bez něj zvíře chřadne.

Autor: Monika Balcárková